©jahaj.eu
webdesign ©JH
Měla to spočítaný

Měla to spočítaný

11.09.2012

Seděli jsme jednoho letního podvečera na zahradě a vychutnávali si klid a pohodu, vylepšenou douškem bílého vína, když se z nedalekého křoví vynořil Barabáš. Už podle prvního tónu jeho zamňouknutí jsme poznali, že má plnou pusu. A taky že ano. Nesl si pěknou, středně velkou myš, tak akorát do kocouří tlamky.
Číst celý článek >

Mraky nad Savojskem

Mraky nad Savojskem

30.04.2012

Orchidejová sezóna už začala - před pár dny jsme se ještě klepali v zimních bundách a dnes už kvete nejméně pět druhů. Ale díky kytkám jsem málem prošvihla něco jiného. Někdy stačí málo - jen včas zvednout hlavu a podívat se nahoru.
Číst celý článek >

Hledá se Kenny Druhý

Hledá se Kenny Druhý

19.10.2011

Znáte tu větu… Zabili Kennyho, parchanti! Zazní téměř v každém dílu nesmrtelného seriálu South Park. V následujícím díle ale Kenny vždy vstane z mrtvých a dál nesrozumitelně huhňá ze své kapuce.
Číst celý článek >

Jak nás Telecom ztratil a zase našel

Jak nás Telecom ztratil a zase našel

23.08.2011

Před nějakou dobou proběhly tiskem informace o tom, že mezi zaměstnanci francouzského Telecomu je nepřiměřeně vysoké procento sebevražd. Telecom sice tuto informaci srdnatě popíral, my už ale víme, že jeho zaměstnanci důvod k tomu, aby si občas dobrovolně zvolili smrt, rozhodně mají. Zdůrazňuji, že tento text se celý, od začátku až do konce, zakládá na pravdě. Nic jsem nepřidala ani neubrala. Nebylo to zapotřebí.
Číst celý článek >

O kapsáři Ježíškovi a tichu na věčnosti

O kapsáři Ježíškovi a tichu na věčnosti

18.02.2011

Nejspíš jsme špatně zahnuli. Silnička byla stále užší a kroutila se do kopce mezi omšelými kamennými zídkami a polorozbořenými stodolami. Mimochodem, kamenné zídky kolem pastvin ve Francii znamenají, že jsme se dostali do opravdu bohem zapomenutého kraje – velká většina pastvin je v civilizovanějších částech Francie obehnána ploty z ostnatého drátu.
Číst celý článek >

O myších a ženách

O myších a ženách

06.12.2010

Mám ráda zvířata. Už od malička jsem tahala domů kde co, od šneků, ptáčat, vypadlých z hnízda až po toulavé kočky. Hlodavců se u nás vystřídalo nepočítaně, a tak bych nikdy nevěřila, že to bude setkání s myší, které mně málem přivodí infarkt. Přesněji s myšicí křovinnou, krásnou elegantní myškou s dlouhým ocáskem, jejíž rodina s námi každé léto v přátelské symbióze sdílí táborovou kuchyň.
Číst celý článek >

Pan Alzheimer a spodní prádlo

Pan Alzheimer a spodní prádlo

09.11.2010

Necítila jsem se nijak dobře, ale měla jsem za to, že to je prostě to ranní vstávání. Díky tomu, že pracuji z domu, jsem si už odvykla na rychlé starty, sprint na trase záchod-koupelna-kávovar-koupelna-auto mi nic neříká, a moje rána jsou obvykle pomalá a klidná. Tento den se ale lišil, čekala mě důležitá schůzka s budoucím obchodním partnerem, a tak jsem si musela přivstat, absolvovat už zmíněnou trasu v tandemu se svým mužem, což jí přidalo místy na dramatičnosti, ale po nějaké době jsme seděli spolu v autě, já balancovala v každé ruce s hrníčkem s kávou a snažila se zůstat nepolitá, zatímco on skákal přes retardéry, tolik typické pro každou francouzskou vesnici.
Číst celý článek >

Co si neudělám sama...

Co si neudělám sama...

15.10.2010

Minulou sobotu jsme při toulkách kolem Ženevského jezera zabloudili i na Mont Pelerin, kde je tibetský klášter. Mniši měli zrovna volno, a tak se žádný tibetský ceremoniál nekonal, zastavili jsme se ale v malém krámku, který nikdy nezklame.
Číst celý článek >

Pane Darwine, na zdravíčko!

Pane Darwine, na zdravíčko!

06.10.2010

Na počátku bylo slovo. No, možná to byl jiný příběh. Každopádně na počátku něco bylo, a já vám tu nabízím jasný důkaz toho, že někde na počátku cesty, jež vedla k vývoji Homo Sapiens, stála opice. Veselá, hravá opička s otevřenou náručí a širokým srdcem. Zde zastoupená vstavačem opičkou (Orchis simio).
Číst celý článek >

Setkání s podsvětím

05.10.2010

Náš fiat Punťa se v červnu potkal se svodidly a čekala jej už jen důstojná, ekologicky odpovídající a ekonomicky únosná likvidace. Ale život šel dál, a pracovní a cestovní povinnosti byly neodkladné. Řešení se nabídlo skoro samo - autopůjčovna, jejíž jméno se nám v ústech neustále měnilo na Styx. Levné to nebylo, zábavné chvílemi ano.
Číst celý článek >